Jídlo jako kámoš

jídlo jako kámoš

Stejně, jako si vybíráme kamarády a lidi, kterými se obklopujeme, protože nám je s nimi dobře, stejně tak bychom měli přistupovat i k jídlu. Jako ke kamarádovi. Proč trávit svůj čas s někým, kdo nám nic nepřináší, jen nás zneužívá nebo vysává?

I mezi lidmi jsou tzv. kamarádi, kterým nejde o to být náš opravdový kamarád, nýbrž o to, něco z nás mít, těžit jednostranný prospěch nebo někdy až úmyslně škodit. Pohnutky takového zdánlivého kamaráda můžou být různé a v podstatě nemá smysl se příčinami zabývat, důležité je tyto lidi odhalit a vypustit je ze svého života, nemít s nimi nic společného (samozřejmě, pokud to jen trochu jde).

Nadarmo se neříká, že my sami jsme průměrem našeho nejbližšího okolí.

A popravdě, kdo by chtěl být stahován na nižší úroveň. Cílem každého z nás je spíš úroveň zvyšovat ať se jedná o stránku fyzickou, mentální, duchovní nebo materiální. Tak proč ztrácet čas s někým, kdo nám neprospívá?

Rozlišujeme lidi na kamarády, falešné kamarády a nekamarády.

Opravdový kámoš s námi sdílí dobré i zlé, můžeme se na něj spolehnout a víme, že to s námi myslí dobře. Samozřejmě to platí i o nás vůči němu. Pak jsou falešní kámoši, kteří se jenom tváří jako kamarádi, ale v podstatě, když dojde na lámání chleba, tak nám nepomohou a nemůžeme se na ně spolehnout. Ti jsou s námi jen tak na oko, říkají nám, co chceme slyšet, aby se zalíbili, ale upřímného hodnocení nebo rady se od nich nedočkáme. A pak jsou zde nekámoši, kterým na nás vůbec nezáleží a ani to třeba nepředstírají. Pokud takového nekamaráda špatně vyhodnotíme, tak nám do života přinese jenom zkázu. Ztratíme s ním spoustu času a kdo ví, co ještě jiného.

Proč tolik psaní o kamarádech? Protože s nimi má každý nějakou zkušenost a umí si je dobře představit a případné situace odvodit, pokud je tedy dobře identifikuje. A teď se dostávám k tomu, proč to všechno.

Zkuste si ty kámoše, falešné kámoše a nekámoše představit místo jídla, místo naší stravy.

Některé jídlo je nám prospěšné, jiné se jen tak tváří, ale přitom nás jen vysává za maskou pěkného a prospěšného, protože při konzumaci nám je dobře, máme pocit štěstí, blaha a pohody. Ale tím to končí, po chvíli si falešný kámoš vybere svou daň v podobě únavy, těžkosti, případně pseudodrogy, kdy máme opět potřebu cítit se zase tak nabitě, krásně a šťastně, a tak si dáme další nášup, a tak to jde stále do kola. Poslední z naší trojky je nekámoš, to je ten, který se ani nesnaží předstírat, že je na něm něco prospěšného/zdravého, jen se možná pěkně šibalsky tváří.

To, co dáváme do našeho těla a jak s tělem zacházíme, prezentuje náš přístup k sobě samým.

Tímto dáváme na jevo, jak se máme rádi, jak si sami sebe vážíme. Protože kdo jsme my? Tělo, mysl, duše. Naše těla jsou stavěna na to, aby byla zdravá a vydržela mnoho let, ale my jim neustále připravujeme překážky a jdeme paradoxně proti nim. Kdybychom se mohli podívat do svých útrob, kolik tam je kalu, nečistot a ostatního hnusu místo toho, aby naše “továrna” fungovala plynule, čistě a bez překážek, asi bychom se podivili. Je zajímavé, jak mnoho lidí pečuje o svůj domov, auto, o své tělo z vnějšku, ale ne o své tělo zevnitř. Proč? Protože to není vidět? Dlouho ne, ale časem se objeví vyrážky, alergie, nemoci, a to vše vychází zevnitř našeho těla. Pak se spolu s lékařem řeší jen následky a ne příčiny. Přitom tělo jsme dostali do vínku jen jedno na celý život a je jen na nás, jak s ním budeme zacházet. Některá těla vydrží hodně, a tak se řadu let můžeme cítit zdravě a dobře, ale v určitém věku se začnou projevovat dlouho skryté neduhy a pak se člověk diví, že byl stále zdráv, mohl dělat, jíst a pít, co chtěl a teď najednou tohle. To není najednou, to už tělu došla trpělivost, došla mu energie, prostě jsme ho vyčerpali naší neohleduplností.

Tak nečekejme, až tělo zcela vyčerpáme a nebude již návratu ke zdraví a začněme napravovat své nesprávné zvyklosti už nyní. O stravování se v průběhu života dozvídáme hodně informací, ale většinou pod tíhou množství rad a názorů, samozřejmě i protichůdných, podlehneme tomu, že to je tak komplikované a nejednoznačné, že si necháme svůj stereotyp, protože to tak dělají všichni, a i naši předci na tom přežili atd., tak co? O stravování předků někdy jindy, to je velká kapitola. Zde je potřeba vzít v úvahu nejenom stravu jako takovou, ale také podmínky, ve kterých žili, z čeho čerpali a jak se hýbali.

Na stravování se dá pohlížet z nejrůznějších směrů,

z výživových tabulek, z kombinace jídel, z rozdělení podle krevních skupin, rozdělení podle ájurvédy, a tak bych mohla pokračovat. To vše, než by člověk nastudoval, tak bude na sklonku života a možná by nějakou správnou změnu ani nestihl. Navíc každý jsme jiný, a tak je potřeba ke všemu přistupovat individuálně. A když je něčeho přehršle, v tomto případě informací, je dobré to začít rozplétat pomalu, i za cenu, že to nebude hned dokonalé.

Takže do kategorie „kámoš“ si zařadíme:

potraviny, u kterých známe jejich původ, nejlépe z našeho regionu a budeme je kupovat v čase, kdy se u nás v přírodě přirozeně vyskytují, jedná-li se o rostlinou stravu. To znamená potravina roste, dozrává právě teď nebo byla uskladněna přirozeným způsobem. Patří sem potraviny původní, ne průmyslově zpracované. Protože průmyslová revoluce, jejíž největší rozmach řadíme do 19. století je sice super, ale ne vše se postupem vyvíjí ku prospěchu člověka. I když ku prospěchu prodejcům asi ano.

U živočišné potravy opět platí, aby výrobky pocházely ze zvířat chovaných u nás, nejlépe na farmách s co nejpřirozenějšími a nejhumánnějšími podmínkami.

Naše tělo toho ke svému zdravému prospívání zas tak mnoho nepotřebuje.

V našem případě znamená méně více. Zaměřme se na původní potraviny, na zeleninu a ovoce, na obyčejnou vodu z kohoutku, pokud nemáme poblíž čistou studánku. Na celozrnnou mouku správně zpracovanou, nejlépe z dobrého mlýnu nebo můžeme doma sami mlít nejrůznější zrna, opět dbáme na původ a skladování.

Zkoušejte si vyrobit, uvařit a upéct

co nejvíce pokrmů z původních surovin doma zpracovaných, ne ze směsí např. na domácí chléb, tím si moc nepomůžete (přídatné látky a zpracování mouky). Pečte, vařte, vyrábějte. Není to nic tak náročného, jde spíše o psychickou bariéru nebo zajetý vzorec typu nemám čas, s tím se patlat nebudu, když to můžu koupit…

Opravdu tělo nepotřebuje

nadbytek potravin, nepotřebuje potravinové doplňky, energetické nápoje, nepotřebuje exotické nesmysly atd.

Naše tělo bude dobře prospívat z několika druhů základních potravin, ze kterých můžeme kouzlit pro sebe i naše děti opravdové lahůdky. Jde jen o to zařadit výrobu a zpracování do svého života. Nemusíte ze spíže hned všechny potraviny vyházet a začít obdělávat kousek půdy za domkem. Stačí si vytipovat dobrý obchod, farmu a k tomu začít zkoušet domácí produkty. Jednak z toho budete mít dobrý pocit, že jste to sami zvládli a samozřejmě, že jste začali s láskou pečovat o tělo svoje i vašich blízkých.

Ohledně vašich blízkých.

Teď mám na mysli vaše drahé polovičky. Dejte jim čas, ohledně přechodu na zdravější stravu. Ať na to přijdou sami, není nic horšího, než když z čista jasna začnete na ně denně útočit ohledně zdraví, stravy a péče o tělo. To se zaseknou a nic s nimi pak nesvedete. Je to na každém z nás, jak se ke svému tělu a životu vůbec postaví. Začněte u sebe, ostatní se třeba časem přidají. Benefity pak zaznamenáte velice brzy.

Strava ovlivňuje celé naše životy,

ne jenom naše fyzické tělo, ale také nálady, výkonnost a energii. Pro začátek si zkuste představit, že jste v jiném světě, kde se dá koupit jenom čerstvá zelenina, ovoce, některé mléčné výrobky, vajíčka, oleje za studena lisované, na smažení kokosový olej, luštěniny, čaj, bylinky, koření, no dobře tak i maso a káva a čerstvé pečivo v pekárně (ne zmrazené, tzv. rozpeky, ani trvanlivé). Vše ostatní, jako by v obchodě nebylo a vy si máte poradit s výživou svojí a vaší rodiny. Vezměte to jako výzvu, zkuste obstát. Není to nic složitého.

Mezi falešné kámoše a nekámoše patří:

alkohol, cigarety, sušenky, energetické tyčinky, energetické nápoje, sladké vody, limonády, slané pochutiny, konzervované potraviny, levné uzeniny, čokoládové pochutiny, bonbóny, trvanlivá a instantní jídla, umělé vitamíny…

Nenechávejte se zlákat falešnými kámoši,

byť jsou na ně reklamy v televizi a byť se jedná o potraviny pro děti. Nebuďte naivní, že když je něco pro děti, tak to musí být zdravé a každý má zájem na zdraví dětí. Není to pravda, prodejci mají zájem prodat. A protože je konkurence obrovská, podsouvají v reklamách jen to, co zabírá… roztomilé děti, zvířátka, příroda a krásné řeči, to zabírá, ale zdravé to být nemusí. Reklama využívá jen naši nevědomost a naivitu. Nikdo si z vašich dětí nesedá na zadek, to mi věřte.

Chovám se jako váš kámoš, falešný kámoš nebo nekámoš?

No vidíte, sice to, co čtete se vás může dotknout, nemusí se vám to líbit, ale myslím to s vámi dobře. Zamyslete se nad celým kolosem potravinářského průmyslu a nad tím, proč to či ono která firma dělá a kdo za tou firmou stojí. Zpravidla člověk nebo další firmy a za tou zase lidé, podnikatelé a když je někdo podnikatel, tak podniká za účelem zisku. Na druhé straně jsou lidé, kteří kupují, mají peníze a podnikatel je z nich chce dostat. Za co jsme ochotní peníze vydat je na každém z nás. My máme jasné právo na rozhodování ve všech oblastech života. Nikdo nám nic nediktuje, tak proč jedeme v zajetých vzorcích chování, kupujeme jídlo v supermarketech nejlépe v akcích atd. A proč firmy utrácejí těžké peníze za reklamy? Proč vám chodí letáčky až do schránky. A to, co koupíte opravdu potřebujete, sníte, využijete a vaše tělo to potřebuje? Hodně otázek k zamyšlení… Nekoukejte na to, co dělají ostatní, ptejte se sami sebe, svého těla.

Není lepší si jednou za čas dopřát kvalitní, byť dražší potravinu,

o které víte odkud pochází a jak byla zpracovaná, a vynechat ty denní pochutiny typu sladkosti, brambůrky, levné uzeniny, ztužené pokrmové tuky, sladké limonády, trvanlivé sůši/tyčinky/sladkosti v šuplíku v kanceláři obsahující stabilizátory, konzervanty, cukry, barviva, prázdné kalorie, umělé vitamíny…?

Víte, o jakou část těla je potřeba se postarat nejvíce a jak? Víte, že konzumace masa stačí jednou v týdnu? Víte, že bílá pšeničná mouka je pro vaše tělo jed? A bílý rafinovaný cukr také? V čem všem to najdete? A čím to nahradit?

O tom a dalším zase příště… Zatím si vybírejte, zkoušejte a zdokonalujte se :)!